Logo Hypertenze.eu odkaz na hlavní stránku
Úvodní stránka         O nás         Filosofie         Poslání         Tým         Kontakty         Odkazy
Zdravotnictví, Havlíčkův Brod

Akce na tento týden Nahodny obrazek
Akční cena: 590 Kč



Měřiče krevního tlaku a tonometry

Naše nabídka měřičů krevního tlaku

Mýty a fakta o domácím měření

Na poli měření krevního tlaku se udržuje v široké, ale i odborné veřejnosti mnoho nepodložených informací a názorů, které v důsledku mohou poškodit člověka s hypertenzí. Proto zde uvádíme několik užitečných informací formou komentáře několika důležitých okruhů.

1. Automatické domácí měřiče krevního tlaku opravdu měří krevní tlak.

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. V roce 1896 sestrojil italský lékař Scipione Riva-Rocci první rtuťový tlakoměr, který využívá nepřímou metodu měření; pokud přiložíme na tepnu fonendoskop, lze pomocí poslechu určit hodnoty nejvyššího (neboli systolického, horního) a nejnižšího (neboli diastolického, spodního) tlaku. Tato metoda, dnes zvaná auskultační (latinsky auscultare = poslouchat), je dosud základem profesionálního měření krevního tlaku. Jsme tedy zvyklí uvádět u krevního tlaku dvě hodnoty, a to "horního" systolického a "spodního" diastolického.

Když se nad tím zamyslíme, je uvádění dvou hodnot u jedné fyzikální veličiny v jednom čase vlastně velmi neobvyklé - jakýkoli jiný tlak je jen "jeden", ať je to tlak vzduchu, tlak v pneumatikách u auta anebo tlak v systému Vašeho domácího vytápění. Důvod, proč se u krevního tlaku uvádějí hodnoty dvě, je ovšem zřejmý. Srdce pracuje rytmicky, kdy se střídá stah a uvolnění. Při stahu se vypudí krev do oběhu a ta dočasně zvýší tlak v tepnách (systolická hodnota), zatímco při uvolnění se hodnota tlaku v tepnách postupně snižuje až do okamžiku nového stahu. Na konci fáze uvolnění je tedy nejnižší (diastolická hodnota).

Digitální měřiče krevního tlaku však využívají nikoli auskultační, nýbrž jinou metodu. Jde o metodu výkyvů tepových vln, která se nazývá oscilometrická (latinsky oscillare = kmitat). Digitální měřič ovšem neměří systolický a diastolický tlak, nýbrž hodnotu, při níž jsou ony "oscilace" největší a která se nazývá střední arteriální tlak. Zbytek dopočítává programové vybavení přístroje, aby bylo možno naměřené hodnoty převést na obvyklý formát dvou čísel systolického a diastolického tlaku. A právě v tom spočívá největší úskalí automatických digitálních měřičů krevního tlaku. Není zásadním problémem vyrobit nějaký snímač tlaku, avšak problémem je onen převod jedné hodnoty na dvě tak, aby odpovídaly hodnotám "opravdovým".

Odpověď je tedy tato: jde o pravdu i mýtus současně. Automatické přístroje sice opravdu měří krevní tlak, ale "jiný", než jsme zvyklí. Číslo, které odečítáme na displeji, není změřenou hodnotou, ale výsledkem přepočtu. A ten může být kvalitní nebo také ne.

2. Měřiče krevního tlaku mají přesnost plus minus 3 mmHg.

Pokud jste šťastnými majiteli nějakého měřiče krevního tlaku a podíváte se na jeho technické specifikace, vždy tam naleznete tento údaj. Je úplně jedno, zda jde o naprosto špičkový přístroj za 40 000 Kč nebo o kus za 250 Kč z provinční tržnice. Není to podezřelé?

Pro odpověď se musíme hlouběji podívat do příslušných norem. A hle: norma se úplně spokojí s přesností v laboratorních podmínkách a vůbec se nezabývá tím, zda přístroj také správě pracuje na živých lidech. Aby mohl být schválen k prodeji, musí se tedy vejít právě do rozmezí + - 3 mmHg, jenže něčeho úplně jiného než hodnoty krevního tlaku. Abychom tedy zjistili, zda takový přístroj skutečně měří krevní tlak, je třeba ověřit jeho správnost u lidí. Tomu se říká klinické testování a je tím nejdůležitějším.

Existují tři různé uznávané protokoly testování tlakoměrů:

  • AAMI - protokol americké společnosti Association for the Advancement of Medical Instumentation. Na základě testování je zkoumaný přístroj ohodnocen jako vyhovující (pass) nebo nevyhovující (fail) pro klinické použití.
  • ESH - protokol vypracovaný Evropskou společností pro hypertenzi (European Society of Hypertension). Hodnocení přístroje je podobně jako u AAMI protokolu typu vyhovuje/nevyhovuje (pass/fail).
  • BHS - protokol Britské společnosti pro hypertenzi (British Hypertension Society). Je nejpodrobnějším protokolem, testovaný přístroj je hodnocen podle toho, jak přesně se shoduje se standardem (tj. rtuťovým tlakoměrem) ve 4 úrovních, které se označují písmeny A-D. Hodnotí se zvášť přesnost pro měření systolického krevního tlaku (STK) a zvlášť přesnost hodnot tlaku diastolického (DTK). Závěrečné hodnocení má potom tvar X/Y (přesnost pro STK/přesnost pro DTK). Nejlepší shoda je označena písmenem A, nejhorší písmenem D; aby mohl být přístroj doporučen, musí mít shodu vyjádřenou jako A/A (nejvyšší kvalita), B/A, A/B nebo B/B. Je-li shoda horší, přístroj neprošel a nemůže být doporučen pro použití v praxi.

BHS protokol je nejpřesnější, takže skýtá nejlepší záruku spolehlivosti výsledků. Nejenže uvádí použitelnost v praxi, ale také stupeň shody se skutečnými hodnotami.

Kvalitní výrobek se pozná podle toho, že jej výrobce nechal klinicky testovat. Neexistuje ovšem žádná norma, která by výrobce měřících přístrojů zavazovala k tomu, aby tak učinili, takže se na trhu objevuje mnoho typů zcela nespolehlivých přístrojů, které testovány nejsou a lze je využít jako hračky, ale ne jako měřiče tlaku. Co víc: Mnoho obchodníků, hnáno vidinou zisku, uvádí, že ten jejich přístroj byl klinicky testován. Avšak podle zákona mohou lhát, aniž by jim hrozil postih. To proto, že zákon pojem "klinické testování" nezná.

Přesnost měření na 3 mmHg je tedy mýtus. Možná platí v laboratoři, ale ne při měření krevního tlaku pacientovi.

Pokud se necítím dobře, změřím si krevní tlak digitálním měřičem.

Digitální měřiče krevního tlaku pro domácí použití jsou konstrovány výhradně za účelem dlouhodobého sledování krevního tlaku. Také jejich testování probíhá výhradně za klidových podmínek. Sama oscilometrická metoda měření vykazuje jistou chybu, kterou je třeba vynahradit počtem hodnocených měření - nejméně 12 ze 3 po sobě jdoucích dnů. Žádný domácí tlakoměr na světě nebyl testován v podmínkách náhlé změny krevního tlaku, ať již opravdové nebo domnělé.

Jednotlivé hodnoty krevního tlaku, přestože jsou změřeny kvalitním testovaným měřičem krevního tlaku, nemusejí vypovídat o aktuální hodnotě ani přibližně a nelze je tedy hodnotit. Kromě toho většina vzestupů krevního tlaku je vyvolána úzkostí a strachem pacienta. Pokud si změří tlak pomocí domácího tonometru a zjistí vysoké hodnoty, úzkost se dále prohloubí a to vede k dalšímu vzestupu tlaku. Místo uklidnění a poklesu tedy přichází opak, nijak to pacientovi nepomůže, a kromě toho, i kdyby to byla pravda, není žádná možnost, jak situaci bez lékařské asistence řešit.

Ačoli tedy stanovení krevního tlaku za situace, kdy se pacient necítí dobře, vypadá na první pohled logicky a dokonce ji doporučují i některí zdravotníci, jedná se o zcela zásadní chybu. Pokud by mělo mít stanovení krevního tlaku smysl, je třeba tak učinit profesionálním přístrojem klasickou auskultační technikou.

Doporučení měřit krevní tlak domácím měřičem za této situace nemá žádné opodstatnění ani z odborného, ani z praktického hlediska. Mýtus.

4. Zápěstní měřiče krevního tlaku jsou méně přesné než pažní typy.

Pro měření krevního tlaku domácím tlakoměrem je důležité zachovat několik podmínek. Jednou ze zásadních je umístění manžety ve výši srdce. Není-li tomu tak, potom dochází k odchylkám v měření: je-li manžeta umístěna výše, naměří se krevní tlak nižší, a naopak je-li níže než srdce, vede to k chybě směrem nahoru.

Správně bychom měřiče neměli dělit na pažní a zápěstní, nýbrž na testované a netestované. Do nedávné doby žádný zápěstní měřič neměl za sebou klinické ověřené přesnosti, a tedy celkem oprávněně odborníci zastávali zdrženlivé či otevřeně negativné stanovisko. Avšak v poslední době se přece jen několik zápěstních tonometrů na světě objevilo, a tak by bylo možno o nich uvažovat jako o alternativě pažního měření.

Zatímco však při použití pažní manžety není mnoho možností, jak manžetu umístit jinam než do výše srdce, pak u zápěstních typů je tomu naopak. Abychom mohli zápěstní tlaky považovat za srovnatelné s pažními, je především nutno vždy zachovat správnou polohu zápěstí vůči srdci. Zde je ovšem prostor pro množství možných chyb - je obtížné za všech okolností sedět stejně, mít předloktí podleženo ve stejné výši a tak dále. A vzhledem k tomu, že stejně by měl být krevní tlak měřen za klidových podmínek, ve stejném čase a na stejném místě, považujeme za lepší použití pažních typů, přestože vlastní měřič má přesnost srovnatelnou (samozřejmě jen ten, který byl klinicky testován).

Přestože je tedy otázka nepřesnosti zápěstních měřičů spíše mýtus, lze doporučit pažní typy tomonetrů především pro menší množství chyb, jichž se můžete dopustit při měření.

5. V lékárně zakoupím kvalitní měřič krevního tlaku.

Problematika přesnosti domácího měření krevního tlaku je poměrně nová. Teprve v roce 2002 byla založena organizace složená z nejlepších světových odborníků na hypertenzi, která se touto otázkou začala systematicky zabývat a která se nazývá Dabl Educational Trust. Na ni se potom odvolávají všechna světová doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze včetně celoevropských nebo českých směrnic.

Avšak doporučení této organizace ještě nestihlo plně proniknout do povědomí širší odborné veřejnosti. Rovněž na pulty lékáren se dostávají především produkty firem se silným marketingem, i když jejich kvalita nemusela být klinicky nijak ověřena. U nás jde především o tonometry značek Omron a Hartmann. Zatímco proti většině přístrojů Omron nelze z hlediska přesnosti měření nic namítat, pak z přístrojů Hartmann spolňuje požadavek testování pouze jediný typ a ostatní nemají za sebou vůbec žádné klinické testy (přestože výrobce a prodejci tvrdí opak). Žádný z nich proto nemůže být doporučen pro použití v praxi. Lze ovšem použít jakýkoli klinicky ověřený měřič, který doporučení uvádějí. U nás můžete zakoupit tonometry A & D nebo SensaCare, které představují současnou světovou špičku jak přesností, tak i výbavou a cenou.

Nezávislé odborné doporučení pro použití domácích měřičů krevního tlaku naleznete zde.

V lékárnách je tedy poněkud vyšší pravděpodobnost, že zakoupíte kvalitní testovaný přístroj, nikoli však jistota. Jde o mýtus. Tuto jistotu však máte v našem e-shopu.

Čtěte také: Co byste měli vědět, než si pořídíte měřič krevního tlaku?

Naše nabídka měřičů krevního tlaku

Úvodní strana


Právo  |   © 2007 - 2017 HYPERTENZE.EU, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.    |   Webyvysocina   |  Oáza klidu
TOPlist PageRank
Validní Xhtml kod Validní CSS kod