O čem se mluví

Internetový časopis o hypertenzi

Ročník 2, 2008

• Téma letošního podzimu: hypertenze u seniorů (15.10.2008)
• Praktické poznámky k hodnocení krevního tlaku (3.9.2008)
• Jak a čím doma měřit tlak při srdeční arytmii? (7.8.2008)
• Aliskiren - lék blízké budoucnosti (19.7.2008)
• Zpráva z kardiologického kongresu (17.6.2008)
• Tepová frekvence na VI. sympoziu arteriální hypertenze (21.4.2008)
• Domácí měření krevního tlaku na VI. sympoziu arteriální hypertenze (21.4.2008)
• e-cigareta: převratná novinka pro kuřáky! (7.4.2008)
• Zápěstní tlakoměr SensaCare SAW 102A nejlepší na světě! (1.3.2008)
• Studie o měření krevního tlaku v ordinaci (13.2.2008)
• První zkušenosti s přístrojem SensaCare SAW 102 A (31.1.2008)
• První zkušenosti s přístrojem SensaCare SAA 102 A (30.1.2008)

Citace:
O čem se mluví: elektronický časopis o hypertenzi [online]. Havlíčkův Brod: HYPERTENZE.EU, s.r.o., 2008, roč. 2
[cit. 7.02.2012]. Dostupné na: http://www.hypertenze.eu/soubory/temata_2008. ISSN 1802-8837.

---

Téma letošního podzimu: hypertenze u seniorů (15.10.2008)

Na podzim se tradičně konají dvě významné akce: výroční sjezd České internistické společnosti (letos v Brně) a výroční sjezd České společnosti pro hypertenzi (Český Krumlov). Na obou jsme samozřejmě nesměli chybět. Co jsme zjistili?

Hlavní témata letošního podzimu jsou v zásadě dvě. O prvním z nich - připravovaném vstupu nového antihypertenzíva aliskirenu jsme referovali v předcházejícím článku. Druhým je zcela po právu tematika, do níž vnesla světlo jedna velká klinická studie - totiž hypertenze u velmi strarých osob nad 80 let věku.

U pacientů této věkové skupiny totiž dosud nebyla známa přesvědčivá data, která by jednoznačně svědčila pro význam léčby hypertenze. Nebo lépe řečeno pro zahájení léčby u dosud neléčených pacientů. Přece jen lze předpokládat, že v pokročilém věku mohou být přítomna skrytá aterosklerotická ložiska v cévním řečišti především mozku, která by při poklesu krevního tlaku vlivem léčby mohla způsobit místní nedokrevnost a vznik třeba cévní mozkové příhody.

Řešením této problematiky se zabývala jedna veliká klinická studie zvaná HYVET, která zařadila skupinu 3845 pacientů věku 80-105 let (průměr 84 let); polovina z nich byla léčena na cílové hodnoty krevního tlaku pod 150/90 mmHg, zatímco druhá polovina aktivní léčbu nedostávala. Studie měla být původně ukončena až v roce 2009, avšak bylo nutno ji přerušit předčasně pro významně lepší výsledky v aktivně léčené skupině: celková úmrtnost poklesla o 21%, významný byl také pokles fatálních cévních mozkových příhod a srdečního selhání. Nebylo tedy dále etické pacienty v neléčené skupině pouze sledovat a terapeuticky nezasáhnout.

Je tedy zřejmé, že zahájení léčby hypertenze ve velmi pokročilém věku má svá jasná opodstatnění. Na druhé straně je třeba poznamenat, že zdravotní stav pacientů ve studii HYVET byl nadprůměrně dobrý (např. pouze cca 10% zařazených mělo onemocnění srdce), kromě toho v našich podmínkách bychom obtížně hledali pacienty, u nichž je v tomto věku hypertenze teprve zjištěna. Souvisí to s dobrou úrovní lékařské péče u nás - buďme tomu rádi.

Pro praxi bychom si měli odnést tři důležité poznatky:

• Pacient s hypertenzí, který dosáhne věku 80 let, by měl v léčbě pokračovat. Další léčba vysokého krevního tlaku totiž zlepší jeho životní vyhlídky.
• Pokud je hypertenze zjištěna až v pozdním věku nad 80 let, i tehdy má význam léčbu zahájit, pokud je pacient v dobrém zdravotním stavu.
• Vždy je však nutno posuzovat zdravotní stav pacientů individuálně s ohledem na jiná onemocnění a postižení, a v této věkové skupině to platí tím spíše. Krevní tlak je nutno snižovat opatrně a s ohledem na celkový prospěch pacienta.

DISKUSE K ČLÁNKU

Praktické poznámky k hodnocení krevního tlaku (3.9.2008)

V reakci na nejasnosti, které se objevují při hodnocení domácího měření krevního tlaku, se pokusíme uvést problematiku na pravou míru. Je totiž třeba zdůraznit, že pro domácí měření TK platí jiná pravidla, než je tomu v ordinaci lékaře. V čem tedy především spočívají odlišnosti:
1. Používají se obvykle přístroje pracující na zcela jiném principu.
2. Doma si tlak měříte za jiných podmínek, především odpadá stres z návštěvy lékaře, který může podvědomě zvýšit tlak.
3. I při měření tlaku v ordinaci se dělají chyby.

Sečteno a podtrženo, můžete dojít k závěru, že hodnoty udávané přístrojem jsou diametrálně odlišné a tedy k ničemu. Pokud však používáte klinicky testovaný přístroj, není nic vzdálenější pravdě - avšak za předpokladu dodržení správného postupu. Pojďme nyní problematiku krátce komentovat.

Domácí tlakoměry dnes téměř výhradně používají tzv. oscilometrickou metodu měření. Ta je založena na měření výkyvů tlakových vln, která stanovuje orientačně hodnodu systolického krevního tlaku a tzv. středního arteriálního tlaku. Diastolický krevní tlak dopočítává programové vybavení přístroje. Tato metoda je tudíž sama o sobě zatížena systematickou chybou. Nelze tedy srovnávat měření stanovené klasickou metodou v ordinaci a jednotlivé měření získané domácím přístrojem. Pro získání hodnotitelného čísla je třeba posuzovat 12 domácích měření stanovených následujícím způsobem:
Vybereme 3 po sobě jdoucí pracovní dny, nejlépe úterý, středu a čtvrtek. V úterý ráno předtím, než si vezmete léky na krevní tlak, změříme 2x krevní tlak s odstupem nejméně 5 minut. Podmínkou je klidová uvolněná poloha nejméně 10 minut před zahájením prvního měření. Z těchto dvou měření vypočteme aritmetický průměr.
Tentýž den večer stejným způsobem postup zopakujeme. Máme k dispozici 2 čísla - ranní průměr a večerní průměr, ze kterých opět vypočteme jediný průměr za úterý.
Ve středu a ve čtvrtek postupujeme naprosto stejně, čímž získáváme 3 čísla. Asi Vás nyní nepřekvapí, že je budeme opět průměrovat. Budeme tak mít k dispozici jediné číslo pro systolický a jediné pro diastolický krevní tlak získaný z 12 měření.
Toto je hodnota Vašeho krevního tlaku - za předpokladu, že používáte klinicky testovaný přístroj.
Pokud disponujete přístrojem netestovaným, což zjistíte zde (a pokud svůj přístroj nenajdete, buďte si jisti, že testován nebyl), můžete jej zrovna zlikvidovat, protože měření pak nemá smysl.
Průměrnou hodnotu ze 3 dnů potom porovnejte s hodnotou, kterou znáte z ordinace. Tam by Vám ovšem podle doporučení České společnosti pro hypertenzi měli stanovit krevní tlak při jedné návštěvě 3x a vypočítat průměr ze 2. a 3. měření (první se nebere v úvahu). Při porovnání domácího měření a hodnotou z ordinace pak mohou nastat 3 možnosti.
a) Čísla si dobře odpovídají, přičemž hodnota z domácího měření může být mírně nižší. Za dobrou kontrolu tlaku jsou obecně považovány hodnoty do 140/90 mmHg v ordinaci, resp. do 135/85 mmHg z domácího měření (individuálně, zejména při některých doprovodných onemocněních, to může být méně).
b) Hodnoty doma jsou významně nižší než v ordinaci. Pak můžete trpět tzv. hypertenzí bílého pláště a je vhodné zvážit vyšetření monitorovacím přístrojem po dobu 24 hodin, na jehož základě se rozhodne o dalším postupu.
c) Hodnoty doma jsou významně vyšší než v ordinaci. Pak přichází v úvahu tzv. maskovaná hypertenze, i zde je řešením vyšetření monitorovacím přístrojem.
Avšak ani hodnotu tlaku v rodinaci nelze považovat za absolutně platnou. Jak již bylo naznačeno, také profesionální měření tlaku má svá pravidla, které je ovšem z praktických důvodů někdy obtížné dodržovat. Z naší nedávné studie např. vyplývá, že tlak měřený středním zdravotnickým personálem je pro hodnocení TK nepoužitelný kvůli obrovské odchylce. Pokud tedy budete tlak stanovovat klinicky testovaným přístrojem na popsaných podmínek, mohou mít výsledky lepší vypovídací hodnotu.

Obecně lze říci, že chyby při měření a nesprávná interpretace jsou jednou z příčin katastrofální situace v kontrole krevního tlaku, kterou referují výzkumné studie. Zjednodušeně řečeno: chybně změřený tlak vede k oboustranné spokojenosti lékaře i pacienta. Pak přijde výzkumník a změří jej správně podle metodiky, přičemž často zjistí, že kontrolován není. Výsledek: pouze 20% české populace hypertoniků má hodnoty v pořádku. To je nutno změnit - a naše úsilí je soustředěno především k tomuto cíli.

DISKUSE K ČLÁNKU

Jak a čím doma měřit tlak při srdeční arytmii? (7.8.2008)

V jednom z předchozích článků jsme se zamýšleli nad otázkou domácího měření krevního tlaku (TK) u osob, které trpí poruchami srdečního rytmu. Protože jsme na toto téma obdrželi řadu otázek, pokusíme se nad tím znovu pozastavit.
Pro poruchy srdečního rytmu je vžitý výraz arytmie, ačkoli ten není správný: arytmie totiž v překladu znamená nepřítomnost srdečního rytmu, tedy stav se životem neslučitelný; mnohem správnější je pojmenování dysrytmie,, který se však používá málo. Zůstaneme tedy v zájmu srozumitelnosti u prvně jmenovaného označení arytmie.
Arytmií je celá řada typů od vcelku nezávažných až po ty, na které lze zemřít. Jejich výskyt narůstá s věkem. Právě tak narůstá s věkem i výskyt hypertenze a není tedy překvapující, že se oba stavy vyskytují současně. Má-li takový pacient přistoupit ke kontrole krevního tlaku zodpovědně, je postaven před otázku, zda mu bude postačovat běžný automatický domácí tlakoměr anebo je třeba volit jiný způsob měření. Dnešní automatické tlakoměry jsou často vybaveny tzv. indikátorem poruchy srdečního rytmu (označuje se obvykle jako IHB), který umí některé (zdaleka ne všechny) poruchy srdečního rytmu odhalit. Je třeba si však uvědomit, že funkce IHB nevyšetřuje pulsové charakteristiky, nýbrž pouze matematickou odchylku od průměrné tepové frekvence a už vůbec neumí odhalit, o jaký typ arytmie se jedná a zda by mohl být závažný či nikoli. Lékařské vyšetření je v takovém případě nezbytné. Je však měření krevního tlaku automatickým přístrojem u arytmií přesné? Na tuto otázku není jasná odpověď. Žádný z přístrojů na světě totiž nebyl za těchto podmínek klinicky testován. Existuje pouze jediná studie, která porovnávala přesnost měření u osob s arytmiemi a bez nich. Z výsledků vyplynulo, že přesnost měření byla u obou skupin srovnatelná, avšak nešlo o studii podle protokolu klinického testování. Na tomto jediném a ne zcela přesvědčivém podkladě proto nelze obecné doporučení postavit. U arytmií považujeme proto za správnější automatické přístroje nepoužívat. Mají-li být výsledky měření spolehlivé, je vhodnější zvládnout poslechovou metodu měření a stanovit hodnotu krevního tlaku klasicky. K dispozici jsou i přístroje s integrovaným fonendoskopem, které usnadňují obsluhu pacientem samým. Jeden z nejlepších - ACCOSON 0400 - naleznete také zde, o žádném dalším na našem trhu nevíme. Použití takových přístrojů je možná o něco složitější než u automatických, na druhou stranu jsou odměnou výsledky, na něž se lze opravdu spolehnout.

Aliskiren - lék blízké budoucnosti (19.7.2008)

Asi před 5 lety se objevily první zprávy o nově vyvíjeném léku na krevní tlak, aliskirenu. Tento lék působí na jiném principu než všechny dosud užívané léky a také je výjimečný zanedbatelným výskytem nežádoucích účinků.

Aliskiren ovlivňuje mechanismy ledvinné kontroly krevního tlaku tím, že dokáže blokovat jeden enzym - renin - jehož produkce vyvolává zvýšení krevního tlaku. Jde tedy o velmi zajímavou látku, která dosud nemá žádný ekvivalent. Právě proto možná trvalo několik let, než byly předloženy přesvědčivé důkazy o jeho bezpečnosti. Ta je totiž velmi důležitá a farmaceutické firmy vynakládají obrovské prostředky, aby ochranu pacientů zajistily.

Aliskiren nezklamal. Ukázal, že účinně snižuje krevní tlak, přitom vedlejších účinků vykazoval stejně jako tzv. placebo (tzn. přípravek, který jako lék jen vypadá, ale žádnou účinnou látku neobsahuje). To umožnilo, aby byly zahájeny přípravy k jeho registraci a použití v praxi. Na trh se pravděpodobně podívá ještě letos. Zárukou kvality je také jeho objevitel a výrobce, švýcarská firma Novartis, která vznikla před několika lety spojením firem SANDOZ a CIBA-GEIGY.

Ani aliskiren ale není samospasitelný. Nelze proto očekávat, že by bylo možno rezignovat na všechna dietní a režimová doporučení při léčbě hypertenze, neboli že polknutím pilulky se všechny problémy s hypertenzí vyřeší. V každém případě bude i při léčbě aliskirenem třeba shodit přebytečná kila, omezit solení, zvýšit pohybovou aktivitu a tak dále. Bude třeba také zjistit, zda tento lék dokáže snížit nemocnost a úmrtnost léčených lidí, o což jde v první řadě. Tato data nejsou zatím k dispozici.

Zpráva z kardiologického kongresu (17.6.2008)

Ve dnech 24. – 27 . května 2008 se v Brně konal již 16. ročník tradičního sjezdu České kardiologické společnosti. Jde o největší odbornou akci pořádanou v České republice (více než 4000 účastníků), které se účastní nejen kardiologové, ale i internisté, praktičtí lékaři či zdravotní sestry. Byly prezentovány nejmodernější diagnostické a terapeutické postupy v kardiologii. Hlavní přednáška byla věnována tématu pacient po infarktu myokardu. Před nějakými 25 lety se infarkt myokardu léčil hlavně klidem na lůžku, hospitalizace trvala 6 – 8 týdnů. V současné době je většina pacientů léčena angioplastikou, tedy rozšířením zúženého místa věnčité tepny v co nejkratší době po vzniku infarktu. Pacient je při zákroku při vědomí, z třísla je zaveden katétr do věnčité tepny, nástřik kontrastní látkou ukáže zúžené místo, které je v tentýž čas zprůchodněno balónkem. Pacient během několika dní po vyšetření rizikových faktorů a s nastavenou léčbou odchází z nemocnice domů.

V oblasti hypertenze byla diskutována nová doporučení pro její diagnostiku a terapii, která vyšla počátkem roku 2008. V terapii hypertenze se v současnosti dává přednost kombinaci více antihypertenziv v malých dávkách proti terapii jedním preparátem v dávce vyšší. Tímto je sníženo riziko vzniku nežádoucích účinků léků. Velký důraz je v doporučeních kladen na domácí měření krevního tlaku samotnými pacienty, tedy opakovaná stanovení tlaku krve mimo stresující prostředí ambulance či nemocnice, kdy se u mnoha pacientů naměří tlak vyšší;tento jev je popisován jako "fenomén bílého pláště". Vlastní kontrolou hodnot při použití kvalitního přístroje se zvyšuje i zájem pacientů o úspěšnost léčby a jsou více motivováni k dodržování léčebného režimu.

MUDr. Petr Švejda, Ph.D.

Tepová frekvence na VI. sympoziu arteriální hypertenze, Praha 9.4.2008 (21.4.2008)

Stalo se tradicí, že přední odborníci na vysoký krevní tlak se setkávají v dubnu v histockých prostorách Novoměstské radnice v Praze, kde diskutují poslední novinky v oblasti hypertenze. Z letošního již 6. setkání jsme pro Vás vybrali nejzajímavější diskutované oblasti pro praxi.

Velká pozornost byla věnována jednomu z velmi důležitých, přesto však velmi podceňovaných faktorů cévních onemocnění, totiž tepové frekvenci. Tento ukazatel je snad ještě přístupnější vyšetření než samotný krevní tlak. Je dostatečně známo, že vyšší tepová frekvence znamená vyšší riziko onemocnění infarktem nebo mrtvicí, přesto jej však takřka všechna doporučení pro léčbu opomíjejí. Zcela jistě neprávem. Tepovou frekvenci lze totiž některými léky proti vysokému tlaku příznivě ovlivnit a vlastně tak působit na obě nežádoucí situace současně. Ve studiích se navíc ukázalo, že u lidé trpících vysokým krevním tlakem je tepová frekvence v průměru vyšší a nadále tedy zvyšuje jejich cévní riziko, a to velice významně: frekvence nad 80 tepů/min u mužů zvýšila úmrtnost ze všech příčin o 37-48%, tedy o třetinu až polovinu!

Vyhodnocení tepové frekvence však není tak jednoduché, jako je tomu u krevního tlaku. Mohou se zde totiž projevit některá srdeční onemocnění, zejména arytmie. To vyžaduje, abychom metodám měření tepové frekvence a jejich interpretaci věnovali zvýšenou pozornost. Pro pacienta s hypertenzí tedy platí: měřte si krevní tlak atestovaným přístrojem a zapisujte si i hodnoty tepové frekvence! Budou-li opakovaně vyšší, konzultujte svého lékaře nebo nám pošlete dotaz.

Domácí měření krevního tlaku na VI. sympoziu arteriální hypertenze, Praha 9.4.2008 (21.4.2008)

Na setkání odborníků na vysoký krevní tlak v Praze byla středem pozornosti také metodika a výtěžnost domácího měření krevního tlaku. Zdá se, že se konečně dostává do stále širšího povědomí otázka jeho přínosu pro lékaře a především pacienta.

Především se v nedávné studii ukázalo, že lidé, kteří si doma pravidelně měří krevní tlak, dosahují lepších výsledků při léčbě. Může to být dáno mj. i lepší spoluprací a pravidlným užíváním předepsaných léků kvůli psychologickému vlivu domácího měření a také celkově vyšší úrovní zodpovědnosti těch, kteří si doma měření provádějí. Za nejdůležitější ale považujeme výběr kvalitního přístroje s klinickými atesty. Pokud tedy máte v úmyslu opravdu zodpovědně přistoupit ke kontrole svého krevního tlaku, najdete takové přístroje u nás..

Jak ale krevní tlak v domácích podmínkách měřit? To je pochopitelně velmi důležité, protože je třeba zajistit stejné podmínky, aby byla měření také hodnotitelná. Metodiku domácího měření vypracoval mezinárodní expertní tým již v roce 2001 a v současné době je vpodstatě přijímán jako Českou spoečností pro hypertenzi, tak mezinárodními institucemi. Vpodstatě spočívá v opakovaném měření během 3 pracovních dní ráno i večer a hodnocením průměrů. Detailní popis této metodiky (zatím jediný u nás!) najdete také zde, ve vaší knize o vysokém tlaku pro pacienty.

e-cigareta: převratná novinka pro kuřáky! (7.4.2008)

Kouření je bezesporu celospolečenským problémem. Ve vyspělém světě kouří stále více než 1/3 obyvatel, což způsobuje nejen zdravotním problémy kuřákům, ale i enormní ekonomické náklady na léčbu komplikací, mezi něž patří cévní onemocnění, rakovina a další. V neposlední řadě kuřáci vynakládají na uspokojení svého návyku nemalé prostředky z vlastního rodinného rozpočtu a snižují si tak svoji životní úroveň. Podle statistik až 90% kuřáků by rádo s kouřením skončilo, avšak úspěšnost odvykacích procedur je mimořádně nízká. Pochopitelně – nikotin obsažený v tabáku je látkou návykovou ve dvou rovinách závislosti.

První je tzv. „fyzická závislost“. Při užívání nikotinu totiž dochází ke změnám v řízení organismu, stoupá počet tzv. nikotinových receptorů, které musejí být nikotinem obsazeny; pokud tomu tak není, vznikají dobře známe „abstinenční příznaky“. Proto je obtížné skončit s kouřením náhle. Na principu postupného snižování přísunu nikotinu do organismu jsou založeny metody, při kterých je nikotin v cigaretě nahrazován jinými prostředky např. ve žvýkačkách, náplastích apod.

Druhým typem závislosti je tzv. „psychická závislost“, která je snad ještě závažnější než zmíněná fyzická. Kouření je totiž spojeno nejen s vlastním požitkem, ale i s prostředím, manipulací s cigaretou, lidmi, situacemi atd. Pokud se tedy kuřák rozhodne použít některou z odvykacích metod, musí se smířit s tím, že jeho psychická závislost nebude uspokojena. To je však velice obtížné.

Řešením je e-cigareta, nejnovější prostředek pomoci kuřákům, kteří se rozhodnou z nejrůznějších důvodů s kouřením přestat.

Kouření však také rozděluje obyvatelstvo na dva tábory, z nichž každý je přesvědčen o své pravdě. Kuřáci se cítí diskriminováni, protože zákaz kouření se začíná vztahovat na čím dále tím více míst – restaurace, zaměstnání, veřejná prostranství, dokonce jsou stále více slyšitelná přání úplného zákazu kouření i doma, např. v některých státech USA. Naproti tomu nekuřáky obtěžuje cigaretový kouř, vadí jim, že jsou nuceni k „pasivnímu kouření“ a podporují tak snahy úplného zákazu kouření.

Řešením je e-cigareta, která žádný zápach nevydává.

Co je e-cigareta?

E-cigareta je vpodstatě mimořádně výkonný elektronický mikroprocesor, do něhož se vkládají náplně. Tyto náplně obsahují běžné neškodné potravinové přísady, aroma typické pro chuť cigarety, dýmotvorné substance a mohou obsahovat nikotin v různém množství. Přísun nikotinu je tak možno postupně snižovat až k nulovému obsahu. Tím se principiálně podobá metodám žvýkaček nebo náplastí, avšak v první fázi zachovává psychickou závislost. Zatímco v běžné cigaretě je ještě cca 4 000 dalších zdraví škodlivých látek (dehet, aromatické uhlovodíky, oxid uhelnatý atd.), pak v e-cigaretě již kromě nikotinu žádné nejsou a z hlediska ochrany zdraví jde tedy o zcela zásadní posun. E-cigareta se kouří úplně stejně jako běžná cigareta a má velmi podobnou chuť, takže kuřák může postupně snižovat obsah nikotin v náplni, aniž by to jeho tělo zaznamenalo. E-cigareta však nehoří a nelze tedy způsobit požár. Produkovaný dým je také zcela neškodný pro okolí a rovněž nevydává žádný zápach, takže e-cigaretu lze používat i v nekuřáckém prostředí, v restauracích po obědě, v zaměstnání nebo doma. Odstraňuje tedy i možný pocit diskriminace od nekuřáků. Náplně do e-cigarety jsou přitom o více než 50% levnější, než průměrné běžné cigarety. Při použití e-cigarety lze tedy i významně ušetřit.

V další fázi se kuřák může zaměřit na postupné omezování i tohoto e-kouření až k úplné abstinenci.

Co na to odborníci?

Názory odborníků nejsou dosud jasně formulovány. Jeden krajní názor říká, že i v případě používání e-cigaret jde stále o návyk, takže úplnou abstinenci nemůže e-cigareta nahradit. S tím lze v zásadě souhlasit, problém je však v tom, že přes 90% kuřáků nemá při odvykání jakýmikoli metodami úspěch.

Pomoc však zasluhují všichni, kteří se rozhodnou s kouřením přestat. Proto se domníváme, že e-cigarety jsouskutečně revoluční pomocí v boji proti kouření a jeho následkům. Přestože jde o produkt zcela nový, s nímž nejsou z hlediska úspěšnosti odvykání nijak rozsáhlé zkušenosti, je jistě lepší kouřit „jen“ nikotin a nevystavovat své tělo účinku oněch dalších 4 000 škodlivých látek (nikotin sám o sobě nezpůsobuje rakovinu). I kdyby kuřák "pouze" přešel z kouření běžných cigaret na e-cigaretu, bude to pro něj znamenat:

• nižší riziko zdravotních komplikací, především rakoviny
• žádný zápach z produkovaného kouře
• konec diskriminace v nekuřáckých prostorách
• konec obav z možného založení požáru
• významnou úsporu cca 50% nákladů na kouření
• pravděpodobně lepší vyhlídky k úspěchu při odvykání

Co myslíte, stojí to za to? Pokud se stejně jako my domníváte, že ano, pak naleznete různé typy e-cigaret zde.

Zápěstní tlakoměr SensaCare SAW 102A nejlepší na světě! (1.3.2008)

Ke správnému stanovení krevního tlaku je třeba samozřejmě kvalitní měřící přístroj. Bohužel drtivá většina přístrojů dostupných na trhu není u "živých lidí" testována. Tomu se říká klinické testování. Vedle toho ještě existuje tzv. metronomické testování, které znamená vpodstatě strojové ověření přesnosti za laboratorních, uměle vytvořených podmínek. Tyto dvě metody jsou nesrovnatelné - člověk zkrátka není model nebo stroj.

Důkladným hodnocením klinického testování se jako jediná v celosvětovém měřítku věnuje nezisková organizace Dabl Educational vedená světovým odborníkem č.1 na tuto problematiku, kterým je profesor Eoin O´Brien z Dublinu a jejímiž dalšími členy jsou přední světoví odborníci na hypertenzi z celého světa. Na hodnocení spolehlivosti tlakoměrů podle společnosti Dabl Educational se odvolávají ve svých doporučeních pro diagnostiku a léčbu hypertenze prakticky všechny světové společnosti pro hypertenzi včetně evropské ESH nebo naší české ČSH.

Skvělou zprávou je, že po pažním typu SensaCare SAA 102 se do elitní rodiny testovaných přístrojů dostal v únoru 2008 i zápěstní SAW 102, který jako jediný ze zápěstních přístrojů obstál v náročných klinických testech dokonce podle všech tří protokolů AAMI, ESH a BHS. Ačkoli Dabl Educational nemá dosud oficiálně k dispozici všechny podklady pro doporučení, my je již máme - můžeme tedy přístroj doporučit včetně Certifikátu jakosti. To vše při vědomí nutnosti dodržení základních pravidel měření zápěstními přístroji, která jsou náročnější než u pažních typů; nutná je především poloha přístroje ve výši srdce.

Za těchto předpokladů považujeme SensaCare SAW 102 za špičkový přístroj patřící ke klenotům současného světa měřící techniky s vynikající, nedostižnou cenou. Oba typy přístrojů - jak pažní SAA 102, tak i zápěstní SAW 102 - si samozřejmě můžete objednat se všemi výhodami Certifikátu jakosti, neomezené zákaznické podpory a zárukou nejnižší ceny můžete objednat v našem elektronickém obchodě.

Studie o měření krevního tlaku v ordinaci (13.2.2008)

Měření krevního tlaku v ordinaci lékaře je natolik známou a obvyklou procedurou, že se jen málokdy zamyslíme nad otázkou, zda zjištěné hodnoty odpovídají skutečným. Téměř automaticky je považujeme za korektní a směrodatné - je tomu tak ale doopravdy?

Právě tuto otázku jsme si položili ve studii, která hodnotí správnost měření krevního tlaku profesionálními přístroji. Protože často je měřením krevního tlaku pověřen střední zdravotnický personál, vyzvali jsme 20 studentek 4. ročníku střední zdravotnické školy, aby měřily krevní tlak zdravým dobrovolníkům. Tyto hodnoty budeme porovnávat a statisticky vyhodnocovat s měřeními, která byla provedena podle standardizované metodiky dle doporučení České společnosti pro hypertenzi.

Přečtěte si, co o tomto výzkumu napsal Deník Bohemia!

Jsme přesvědčeni, že tímto výkumem přineseme nové podněty k mnoha otázkám, které se nyní široce diskutují: Čím nahradíme rtuťové přístroje, zda a jak se v praxi dodržuje doporučená metodika měření, a jak zajistíme průběžné vzdělávání a informovanost středního zdravotnického personálu, na němž velká část zodpovědnosti při měření krevního tlaku spočívá.

První zkušenosti s přístrojem SAW 102A (31.1.2008)

V lednu 2008 jsme navázali spolupráci s novým výrobcem tlakoměrů, společností SensaCare Ltd. z Hong Kongu. Naše zkušenosti s jejich výrobky se týkají dvou typů: pažního tlakoměru SAA 102-A a zápěstního modelu SAW 102-A. Hodnocení prvního z nich předkládáme na jiném místě, zde se budeme věnovat převážně typu zápěstnímu.

Oba výrobky mají hodně společného. Především je to úžasné vybavení, které je v této cenové hladině zcela ojedinělé. Firma SensaCare také jako jedna z prvních pochopila, jak důležité je nechat přístroje testovat podle klinických protokolů přesnosti BHS, ESH a AAMI. U hodnoceného přístroje SAW 102-A však zatím příslušná studie nebyla publikována, takže zatím musíme spoléhat na neoficiální vyjádření výrobce, že potřebná kriteria přístroj splnil. Publikace se ovšem připravuje v prestižním lékařském časopise Blood Pressure Monitoring. K dnešnímu dni existují na světě pouze 3 typy zápěstních přístrojů od 2 výrobců, které alespoň nějakými testy prošly (a které jsou nejméně 2x dražší), takže SAW 102-A přináší vítané doplnění.

Testovali jsme celkem 5 přístrojů. Na první pohled je zřejmé, že SAW 102-A je elegantní přístroj se spoustou vymožeností - duální pamětí, časomírou, trojitým alarmem, automatikou, PC konektivitou. Vzhledem k místu měření (zápěstí) je ovšem tak jako u jiných podobných přístrojů nutno dodržet velice striktně základní pravidla správného měření - klid před a při měření, správné naložení přístroje, zejména pak ale držet přístroj ve výši srdce, což nemusí být snadné. Zkrátka měření zápěstním přístrojem je stále přeba považovat za z principu méně přesné a spíše orientační, v žádném případě nenahrazující měření krevního tlaku v ordinaci pomocí profesionálního tonometru. Nelze také úplně souhlasit s tvrzením výrobce v tom, že se přístroj SAW 102-A hodí pro měření tlaku při cestování; orientačně možná ano, ovšem pro opravdu kvalitní zhodnocení údajů o krevním tlaku je třeba stále považovat za vhodnější pažní typy.

Jinak ale lze SAW 102-A hodnotit velice příznivě a naše očekávání za předpokladu dodržení výše uvedených pravidel splnil. Za jistý nedostatek bychom považovali pouze anglický počítačový software (podobně jako u pažního SAA 102-A). Pokud bychom použili desetibodové škály hodnocení, kde 10 bodů = maximum, hodnotili bychom je takto:

• 8 bodů z 10 pro přesnost měření (dáno místem měření na zápěstí)
• 7 bodů z 10 pro materiálnové provedení
• 10 bodů z 10 pro funkční vybavení
• 10 bodů z 10 pro uživatelský komfort.
• 10 bodů z 10 pro poměr užitná hodnota/cena.

První zkušenosti s přístrojem SAA 102A (30.1.2008)

V lednu 2008 jsme uvedli na trh novinku - přístroj SensaCare SAA 102A. Zde Vám předkládáme hodnocení jeho využití v praxi.

Hodnotili jsme celkem 4 přístroje. Na prvním místě je třeba uvést, že SensaCare SAA 102A je prvním z přístrojů nízké cenové hladiny s maximálním vybavením, který získal klinické atesty hned podle všech 3 protokolů v nejvyšší kategorii přesnosti. Tím se nemůže pochlubit skoro žádný přístroj tradičních výrobců. O výjimečném zájmu spotřebitelů svědčí také to, že první zásilka byla rozebrána tak rychle, že nás samotné to velmi překvapilo.

Dle našich prvních zkušeností jsou přístroje v rámci možností oscilometrické metody přesné a splňují nároky běžného uživatele. Po této stránce, která je nakonec ze všeho nejdůležitější, jim nelze vytknout nic. Připojením na počítač se také dají získat další užitečné údaje.

A kde lze hledat rezervy?

• Materiálové provedení přece jen není takové, jako např. u přístrojů A&D nabízených na jiném místě;
• Je třeba důsledně dbát na správné napojení manžety k přístroji. Pokud ji totiž nenapojíte pevně, může dojít k úniku vzduchu a k chybové hlášce;
• Výrobce zatím nenabízí alternativní velikost manžety. To je asi největší nedostatek. Přístroj se tím nehodí pro osoby velmi subtilní nebo naopak dobře živené - ti ale měření tlaku potřebují obvykle častěji než ostatní.
• CD rom a softwarové vybavení je pouze v angličtině. Je sice snadno pochopitelné, ale přece jen tím může být jeho využití limitováno.

Celkově hodnotíme přístroj jako velmi dobrý. Pokud bychom měli užít desetibodovou stupnici, kde 0 = nejhorší výsledek, 10 = nejlepší výsledek, pak bychom mu dali:

• 9 bodů z 10 pro přesnost měření
• 7 bodů z 10 pro materiálnové provedení
• 10 bodů z 10 pro funkční vybavení
• 8 bodů z 10 pro uživatelský komfort.
• 10 bodů z 10 pro poměr užitná hodnota/cena.

---